euforion portal

Newsletter
banner
banner
Akcie
 

Architekt odpadu Michael Reynolds

 

Michael Reynolds staví domy z pneumatik a pivních plechovek. "Architektura ve své současné podobě je k ničemu," říká vizionář.

Michael Reynolds

Už 35 let staví v novomexické poušti vizionářský architekt Michael Reynolds domy z pivních plechovek, plastových lahví a vyřazených pneumatik. Výborný americký dokument o jeho originální tvorb. recenz..

V originále se film, který režisér Oliver Hodge natáčel s Reynoldsem tři roky, jmenuje Garbage Warrior, tedy jakýsi bojovník
s odpadem. Tím Reynolds je každopádně, za svou nejoblíbenější osobnost nicméně ve filmu označuje biblického Noeho, stavitele bájné Noemovy archy. I Reynoldsovy "zemělodě", jak své domy nazývá, jsou svébytnými archami - energeticky soběstačnými
a nezávislými na okolním světě, protože jejich součástí je zásobárna dešťové vody, solární panely na výrobu elektřiny a ohřev vody a topení i skleník na pěstování základních potravin. "Je to dům, který si sám topí, sám se zásobuje vodou, sám si pěstuje vlastní plodiny," říká Reynolds. "K jeho výstavbě není potřeba žádná drahá technologie, recykluje svůj odpad, má vlastní energetický zdroj. Takový dům se dá postavit kdekoliv a kýmkoliv, navíc z věcí, které společnost považuje za odpad."

Proti regulacím

Dokument vypráví také o tom, jak Reynolds za své stavby bojuje s úřady. "Uplatnění mé technologie brzdí regulační pravidla," vysvětluje. Proto se dává i ve filmu do boje za vytvoření nových pravidel, která by jeho činnost zlegalizovala. Film sleduje zdlouhavé martýrium prosazení Reynoldsem navrhované úpravy zákona umožňující experimentální výstavbu. Není to boj snadný - Reynolds v jeho průběhu přichází o odbornou autorizaci a na několik let je mu výstavba jeho domů zcela zakázána.

Dokument se z počátečního klasického biografického filmu překlopí do velmi dobrodružného sledování Reynoldsova boje s úřady. Ten dodává jeho snažení dramatický potenciál, a navíc další téma paradoxů demokracie, když dokumentuje těžký proces prosazování zákonů.

Součástí filmu jsou ale i odlehčené momenty, dokumentující nadšenecké osobní nasazení party Reynoldsových spolupracovníků. Reynolds ve filmu hodně mluví o tom, že jeho domy jsou jedním z nejlepších "trvale udržitelných" bydlení, použitelným i v době, kdy dojdou lidstvu základní suroviny a paliva. "Architektura ve své současné podobě je k ničemu," prohlašuje ve filmu charizmatický sebevědomý muž, kterého tu jeho manželka označuje za "svéráze, který předběhl svou dobu".

Mise na Andamanech

Reynoldsovy řeči zní velikášsky, nadsazeně a přehnaně, snad proto je nejpoutavější a nejemotivnější pasáží filmu ta, v níž se vydá do Indického oceánu na Andamany postižené vlnou cunami a těžkým zemětřesením, aby tu svou metodou vybudoval soběstačné obydlí nezávislé na znečištěných studnách a odolné proti zemětřesení.

Není náhodou, že se Reynoldsovi jeho zákon podařilo prosadit až poté, co i samotné Spojené státy postihla živelná katastrofa
v podobě hurikánů Katrina a Rita a kdy se konečně začalo přiznávat, že za novodobé změny klimatu a globální oteplování mohou být zodpovědní i sami lidé. Reynolds si je zodpovědnosti lidstva za stav planety vědomý od počátku svého snažení. Architekt odpadu ale není žádnou ekologickou agitkou, ale dojemným a zároveň napínavým snímkem o prosazování vlastní touhy po svobodě a nezávislosti.

Pražskou premiéru filmu doprovodila debata odborníků o možnosti využití Reynoldsových nápadů v České republice a o ekologické architektuře a nakládání s odpady. Shodli se, že Michael Reynolds je možná podivín a ně které jeho nápady mohou působit bizarně, v celku je ale jeho snaha inspirující. Stejně jako celý film.

AUTOR: Irena Hejdová


Ohodnoťte:
9%

Hodnotené 40 krát.

Žiadne komentáre ku článku.

nový Pridaj nový komentár
Združenie euforionAdminwebdesign by CREAS